Krátká odpověď: do zimy vstupujeme s výrazným klimatickým signálem El Niño, ale ten sám o sobě neurčuje, kolik sněhu napadne ve střední Evropě. Sezónní modely popisují pravděpodobné odchylky za celé měsíce, ne počasí pro konkrétní víkend či běžkařské středisko.

Článek proto berte jako průvodce současnými signály, nikoli jako žebříček míst, kde bude určitě nejlepší sníh. Podklady průběžně zastarávají; shrnutí níže odpovídá informacím dostupným k 6. říjnu 2026.

Co zatím ukazují klimatické výhledy

NOAA ve svém zářijovém přehledu uvedla, že El Niño zesiluje a pravděpodobnost velmi silné události na severní polokouli během podzimu a zimy 2026/2027 přesahuje 90 %. WMO ve výhledu pro září až listopad rovněž očekávala další zesilování tohoto jevu. Jde o důležitý globální klimatický signál, ne o přímou předpověď evropského sněhu.

El Niño mění rozložení teplot oceánu v tropickém Pacifiku a může ovlivňovat atmosférickou cirkulaci i ve vzdálených oblastech. Jeho dopad na Evropu je ale proměnlivý a závisí také na dalších oceánských i atmosférických procesech. Pro střední Evropu tak neplatí jednoduchá rovnice „silnější El Niño = teplá zima“ ani „více srážek = více sněhu“.

Sezónní předpovědi ECMWF a systému Copernicus pracují s ansámbly modelových výpočtů a pravděpodobnostmi. Uvádějí například, zda je v určité oblasti zvýšená šance na teplejší či vlhčí čtvrtletí. Neumějí spolehlivě určit, zda bude 17. ledna sněžit na Zadově. ECMWF zároveň upozorňuje, že Evropa patří v zimě k méně předvídatelným oblastem na sezónní škále.

Běžkař projíždí zasněženým lesem
Ilustrační fotografie: Simon Berger / Unsplash. Fotografie je volně použitelná podle licence Unsplash.

Proč může být v jedné části hor déšť a o kus výš sníh

Pro zimní podmínky je zásadní nejen množství srážek, ale i teplota v celé vrstvě vzduchu, kterou srážky procházejí. Při teplé frontě může v nižší poloze pršet, zatímco ve vyšších partiích sněžit. Hranice mezi deštěm a sněhem se navíc mění v čase a může se při jedné frontě posunout o stovky výškových metrů.

Proto je nadmořská výška důležitá, ale není zárukou. Rozhodují také expozice svahu, proudění, místní reliéf, noční ochlazování i to, zda po sněžení přijde déšť nebo delší obleva. Na Šumavě mohou mrazové kotliny za jasných nocí výrazně vychladnout; otevřené hřebeny zase mohou trápit vítr a převívání.

Co to prakticky znamená pro české hory

V této fázi nemá smysl označit konkrétní české pohoří za „vítěze zimy“. Užitečnější je rozlišovat, jaká místní vlastnost může být výhodou, pokud se objeví vhodná povětrnostní situace:

  • Šumava: vysoké polohy a chladné kotliny mohou při vhodném počasí pomáhat sníh udržet. Podmínky se ale mohou lišit mezi Železnorudskem, Zadovem a centrální Šumavou.
  • Krkonoše a Jeseníky: nejvyšší partie mají díky nadmořské výšce častěji chladnější podmínky než okolní nížiny. I tam je ale potřeba sledovat konkrétní předpověď, vítr a stav sněhu.
  • Jizerské a Krušné hory: při vlhkém západním až severozápadním proudění mohou být srážky vydatné. O tom, zda půjde o sníh, mokrý sníh nebo déšť, rozhodne teplotní profil a aktuální hranice sněžení.
  • Beskydy: jejich východní poloha znamená jiné reakce na jednotlivé typy proudění. Rozdíly mezi studenou epizodou a teplým jihozápadním prouděním mohou být výrazné.

Jde o obecné vlastnosti terénu a polohy, ne o předpověď pro zimu 2026/2027.

Tatry a Alpy: výška pomáhá, jistotu ale nedává

Vyšší partie Tater a Alp mívají v zimě častěji podmínky vhodné pro sněžení než níže položená střediska. Severní strana Alp může při severním až západním proudění zachytávat srážky, zatímco jižní strana a Dolomity mohou být výrazněji závislé na situaci ve Středomoří. Ani u vysokých středisek však dlouhodobý sezónní výhled nenahradí krátkodobou předpověď a aktuální sněhové zpravodajství.

A co polární vír?

Výzkum zkoumá souvislosti mezi El Niñem, stratosférickým polárním vírem a náhlými stratosférickými otepleními (SSW). Tyto procesy mohou přispět ke změnám proudění v Evropě, jejich konkrétní dopad se ale liší případ od případu. Jednotlivé SSW nelze s několikaměsíčním předstihem spolehlivě načasovat; jejich vývoj má smysl sledovat až v průběhu zimy.

Jak se rozhodovat, až zima začne

  1. Sledujte krátkodobou předpověď. Pro plán na víkend je užitečnější výhled na několik dní než sezónní mapa.
  2. Ověřujte sníh přímo v oblasti. Sledujte aktuální hlášení rolbařů, webkamery a datum poslední aktualizace.
  3. Buďte flexibilní. Po vydatném sněžení mohou být skvělé podmínky jen krátce, než se počasí změní.
  4. Čtěte výšku společně s počasím. Samotná nadmořská výška ani celkové množství srážek neřeknou, zda bude stopa sjízdná.

Co si tedy z výhledu odnést?

Zima 2026/2027 je klimaticky zajímavá především kvůli očekávanému silnému El Niñu. Z dostupných globálních signálů ale nelze poctivě slíbit sněhovou zimu v Česku, určit nejlepší měsíc ani předpovědět konkrétní podmínky v jednotlivých areálech. Rozdíly mezi nízkou a vysokou polohou mohou být zásadní a sezónní výhled se bude s novými daty měnit.

Pro běžkaře bude nejpraktičtější kombinovat předpověď na několik dní s místními zprávami o úpravě tratí, webkamerami a čerstvým hlášením. Až budou podmínky skutečně na dosah, najdete je také v přehledu oblastí na vestope.cz.

Zdroje a další čtení

Aktualizace: 6. října 2026. Sezónní klimatické výhledy vyjadřují pravděpodobnosti pro delší období; nejde o předpověď počasí ani sněhových podmínek v konkrétním středisku.